Co uměl 2000 let starý počítač zvaný Antikythéra?

Starý počítač, jenž pochází z doby okolo roku 150 př. n. l. obsahuje mechanismy, které byly údajně vynalezeny až v 18. století. Jedná se snad o dílo mimozemšťanů?

Kde se tu vzal?

V archeologickém muzeu v Athénách můžete nalézt předmět zdánlivě vypadající jako “plesnivý kámen”. Žádný plesnivý kámen to ale není. Jedná se o velmi sofistikované a složité zařízení z bronzu, které bylo umístěno v dřevěném rámu.

Když se podíváte blíže, zjistíte, že v přístroji jsou ozubená kola s precizním ozubením jako v ručičkových hodinách. Dále si můžete povšimnout, že tam je něco připomínající nám známý úhloměr.

Onen starý počítač je známý také pod názvem Antikythéra podle ostrova ve Středozemním moři, kde byl v roce 1900 nalezen hledačem mořských hub. Při jeho nálezu nevzbudil mnoho pozdvižení. Archeologové si zkrátka řekli, že to je kus bezcenného haraburdí. Byl totiž nalezen v římské lodi převážející luxusní zboží a zlaťáky, vedle nichž se nejevil zrovna moc atraktivně. Avšak po drobném přezkoumání se ukázalo, že má určitý význam. Jeho výzkumu se věnovali odborníci více než 100 let, než konečně přišli na jeho funkci.

Přes 100 let výzkumu

V 60. letech použili vědci na prozkoumání tohoto pokladu snímky z rentgenového záření. Byli tak schopni zjistit, že zařízení replikovalo pohyb nebes. Když ho držíte v ruce, můžete s působivou přesností sledovat dráhy Slunce, Měsíce a dalších planet. Proto ten název „starogrécký počítač“, jenž mu udělil jeden z vědců.

Zajímavé téma: Umí již umělá inteligence malovat?

Nicméně zájem o 2000 let starý počítač následně opadl, pouze jediný historik Erich von Däniken tvrdil, že pochází z mimozemské kosmické lodi.

Čekat se muselo až do roku 2006, než se o něj začala veřejnost zase zajímat. Za pomoci výpočetní tomografie, neboli CT, jak známe z nemocnice, přišli v Cardiffské univerzitě ve Walesu s fragmenty odhalující více detailů o fungování předmětu a začal badatelský boom.

Co všechno tento starý počítač – Antikythéra – uměl?

Dřevěné pouzdro o velikosti krabice na boty, ve kterém byl starodávný počítač umístěn, fungovalo jako hodiny. Mělo kruhový tvar s pohyblivýma ručičkama. Na boku byla klika pro pohon mechanismu. Když jste klikou otáčeli, ozubená kola řídila nejméně sedm ručiček pohybujících se v různých rychlostech, které znázorňovaly pohyb planet. Jedna ruka ukazovala Slunce, další Měsíc, a tak dál pro každou z pěti planet – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Byly zde nápisy s vysvětlením, které hvězdy se zrodily a zanikly k určitému datu.

Věděl, kdy začínají olympijské hry

Na zadní straně pouzdra byly dva systémy číselníků. Tento systém zdánlivě připomínající něco jako gramofon fungoval tak, že oba číselníky byly otočné a měly drážku, ve které jezdil kolík. Ten ukazoval hodnoty podle natočení číselníku. Jeden z číselníků byl kalendář obsahující i datumy začátku konání různých festivalů a olympijských her. Druhý ukazoval načasování zatmění Měsíce a Slunce.

2000 let starý počítač — Rekonstrukce vzhledu zadní strany Antikythéry

Bohužel stále chybí některé části, zejména ty mající na starost pohyb planetárních ukazatelů, jenž simulují pohyb planet kolem Země. Staří Řekové totiž nevěděli, že se Země pohybuje kolem Slunce a brali jako fakt, že Země je středem vesmíru, kolem kterého se všechno točí.

Ať ti neunikne: moto g9 power: plná nádrž na 2 a pol dňa

Přišlo k debatě na téma, jak se tyto ukazatele pohybovali. Podle Michaela Wrighta, bývalého kurátora londýnského Science Muzea a dlouholetého nadšence tohoto mechanismu, se pohybovali pomocí tzv. epicyklů.

Epicykly, jak je astronom Ptolemius v období Antiky pojmenoval, jsou matematicko-geometrické modely přesně předpovídající polohy planet. Epicykly tedy mohly být základem mechanismu Antikythéry. Pohyb Epicyklů pravděpodobně zajišťovala soustava malých ozubených kol jezdících kolem větších.

Staří Řekové měli poznatky moderní doby

Tento starý počítač dokazuje, že starořekové uměli vyrobit přesná ozubená kola a sestavit z nich komplexní soukolí představující nejnovější vědecké poznání. Můžeme Antikythéru také chápat jako okénko do starořeckého vidění vesmíru.

Došli k přesvědčení, že příroda funguje podle předem stanovených pravidel jako stroj, což je vlastně základ nynějších moderních vědeckých poznatků.