Negativní vzpomínky se mohou stát podstatnou částí vlastní identity a negativně ovlivnit naše chování i budoucnost. Lze vzpomínky vymazat?
Většinou negativní vzpomínky, třeba na rozchod nebo ztrátu blízkého, slábnou a časem upadnou v zapomnění. To díky záměrnému konání našeho mozku, jenž všechny negativní vzpomínky účelně ničí. Dělá to proto, aby se zachránil před zhroucením se.
Bohužel však existují lidé s posttraumatickou stresovou poruchou a ti to vůbec nemají lehké s návratem do normálního života. Z důvodu extrémní stresové zátěže, jejíž původcem může být třeba účast ve válečném konfliktu, se pro lidi trpící tímto syndromem stávají složité i běžné aktivity.
Lze se zbavit i těch nejzarytějších a nejvíc nesnesitelných vzpomínek?
Na tuto otázku se snaží najít odpověď Phillip Kellmeyer, neurolog a vedoucí Neuroethics & A.I Ethics Lab. V této neurolaboratoři se zajímají jak o benefity, tak i o obavy a komplikace jež mohou nastat.
Báze technologie, na které si zakládají se nazývá dekódovaný neurofeedback (DecNef). Ten shromažďuje a analyzuje mozkové signály. Pomocí strojového učení je pak používá k úpravě bolestivých vzpomínek.
Možná tě zaujme: Muzeum grafických karet má kousky NVIDIA aj ATI
Výpočetní neurologové jsou ve fázi proof-of-concept. Již se rozhodují o realizovatelnosti a uplatnění tohoto produktu na trhu.
Jak to funguje?
Pacient se umístí do fMRI zařízení, které funguje na principu magnetické rezonance se zpětnou vazbou. Zařízení je napojeno na počítač se strojovým učením, jenž dokáže vyhodnocovat aktuální nervovou aktivitu mozku, kterou porovnává s ideální nerovou aktivitou zdravého jedince.
Pacientovi v fMRI zařízení je sledována mozková aktivita a její reakce na vjemy, jimž je vystaven. Například během procesu sleduje video, poslouchá hudbu a nebo mu jsou ukazovány různé obrázky. V momentě, kdy dojde ke shodě alespoň v jedné jeho mozkové části se vzorem zdravého mozku, je pacient finančně odměněn. To dá mozku signál “tohle je ta správná vlna, té se drž”. A tak se snaží dál, než se dostane do ideálního stavu mozkové aktivity.
Vědci dodnes neví, proč tato metoda funguje. Nicméně měla by fungovat na podobné bázi jako fungují dnešní psychologické metody. Třeba metoda opakovaného vystavování dotyčného traumatizujícímu podnětu, což se dnes praktikuje hlavně při vojácích s PTSD.
Ovšem, opakované čelení těmto stresujícím situacím není nic, co by někomu dělalo radost a léčbu to do jisté míry stěžuje. DecNef by však mohl být revoluční a zajistit úspěšné vyléčení pacienta i bez opakovaného vystavování traumatu.
Čtěte také: Huawei Watch 3 a Watch 3 Pro mají golfový režim i apky
Zdroje: inverse.com, genengnews.com
O autorovi
- Studuje fakultu vojenských technologií na Univerzitě Obrany v Brně. Mezi jeho záliby patří počítače a technika obecně, posilování a turistika.
Najnovšie články autora
- Reproduktory29. marca 2022Reproduktory CREATIVE T60 jsou ideální k výuce jazyků – recenze
- TechGuru21. marca 2022Lamborghini a Bentley připravují výrobu prvních elektroaut
- GameGuru6. marca 2022Stredoškolská ešport liga prináša súboje o ceny v hodnote viac ako 6240€
- InfoGuru1. marca 2022Špinavý bitcoin. Kryptokriminálníci bohatli za rok 2021 mnohem rychleji