Vědci vytvořili nejmenší létající čip na světě

Američtí vědci se inspirovali aerodynamickými vlastnostmi semen rostlin, aby vytvořili miniaturní létající čip. Jaký bude jeho účel?

Jedná se o vůbec nejmenší zařízení se schopností létat, které bylo kdy člověkem vytvořeno. Je přibližně veliké jako zrnko písku, a dokonce nevyžaduje žádný motor nebo jiný pohon.

Čip může nést senzory, zdroje energie, antény pro bezdrátovou komunikaci a může nashromážděná data ukládat. Ve větru létá podobně, jako vrtulový plod javoru. Točí se ve vzduchu směrem k zemi.

Co všechno létající čip umí?

To je velmi výhodné pro měření kvality ovzduší a zachycení chorob šířených vzduchem. Když totiž padá z výšky, bude padat pomalou kontrolovanou rychlostí, což je výhodné pro sběr potřebných dat ze senzorů.

“Dokázali jsme to díky inspirací z biologického světa. V průběhu miliard let se semena v přírodě přeměnila do podoby s velmi propracovanou aerodynamikou, aby mohla co nejdokonaleji a nejdéle plout vzduchem. Tyto přírodní designové koncepty jsme si vypůjčili, upravili je a aplikovali na ně své elektronické periferie.” Řekl John Rogers, vedoucí vývoje zařízení.

Rogersův tým studoval aerodynamické vlastnosti semen několika rostlin. Inspiraci čerpal zejména ze semen vinné révy tristellateia, která jsou hvězdicovitá a z rotujících semen javoru. Pouhá inspirace však nestačí a bylo třeba provést mnoho experimentů s různými návrhy v laboratořích.

Čtěte také: Nejchytřejší útoky na chytré domácnosti a nepříliš chytrá zařízení, která je umožnila

“Myslíme si, že jsme porazili přírodu“, řekl Rogers. „Alespoň v užším smyslu. Jsme schopni postavit strukturu, která padá se stabilnější trajektorii a pomalejší rychlostí než jí ekvivalentní přírodní semena, která padají z rostlin a stromů.

Semeno javoru, kterým se vědci inspirovali. Ze života jste si mohli všimnout jeho specifického, rotujícího volného pádu ze kterého inspirace vzešla.

Dokáže spasit lidstvo?

Vědci naznačují, že vypouštění těchto miniaturních zařízení by mohlo být prováděno z budov ve velkých městech, nebo z letadel. Jejich množství bude v řádech tisíců.

Po vypuštění by létající mikročipy měly být schopny monitorovat nejen životní prostředí, ale i viry a patogeny. Tím by se teoreticky mohlo předejít dalším pandemiím.

Digitální senzory sbírající tyto údaje, včetně malého vysílače, se nejspíše budou napájet z připravovaného miniaturního fotovoltaického článku.

Vědci myslí i na ekologickou stránku věci a vyvíjí elektroniku rozpouštějící se ve vodě. Až nebude potřeba, tak se čip sestávající z rozložitelných polymerů a rozpustných vodičů stane hnojivem půdy.